Obsah

Památné stromy

Prajzovská hruška

K této hrušni obecné (Pyrus comunnis) o obvodu kmene 370 cm a stáří cca 250 let, stojící v polích nad obcí, se váže následující vyprávění o události, která se stala v roce 1866 za tzv. Prajzské války. Prajzští vojáci v počtu asi 10 mužů přišli na Hostišovou lesem zvaným Studenec směrem od Lechotic. Cestě, po které tito vojáci šli, se dodnes říká "Prajzská". Byli to vojáci mladí, urostlí, a zajímavé na nich bylo, že měli dlouhé flinty. Když vyšli z lesa na pole a uviděli zahrady a chalupy, zamíířili přímo tam. Lámali ploty, v zahradách a dvorech chytali slepice. Tak se dostali do chalupy ke Konečným č.p. 3. Tetička Konečná právě rozpouštěla máslo, jak se postaru říkávalo „putr“, a měla jej tak něco přes půl hrnce „Jalubjáka“. Toto máslo bylo už trochu vychladlé, ale ještě ve stavu tekutém. Prajzští vojáci, kteří se chovali hned jako doma, jí ten hrnec s máslem vzali a začali ho pít. Tetička jim ho chtěla vzít, že jim z toho bude zle, ale se špatnou se potázala. Když vojáci toto máslo vypili, šli na dvůr a začali sbírat „špendléky“, kterých bylo na dvoře dostatek, a pak začali „rabovat“ po chalupě. Po chvíli začali mít velké bolesti břicha, postupně čím dál větší. Ten voják, co pil nejvíce, během asi jedné hodiny zemřel. Mrtvého vojáka pochovali za vsí na Záhumenicích pod hruškou, kde leží doposud.

stromstrom

stromstrom

Dub

Ve středu obce roste v areálu zámečnické dílny dub letní (Quercus robur) o obvodu kmene 270 cm, který byl svědkem nejen mnoha radostných událostí, ale i pronásledování odpůrců režimu v padesátých letech minulého století. Strom rostl v zahradě rodiny Vojáčkových z č.p. 19, největších vlastníků půdy v obci. Za první republiky, kdy bývaly v této zahradě pořádány zábavy zvané „výlety“, vyvěšovaly se na tento dub státní vlajky. Vlastenectví majitelů dokládá i oslava, která se zde konala na jaře v roce 1947 při příležitosti návštěvy Antonína Bartoše a dalších členů paradesantní skupiny Clay-Eva. V roce 1952 však v souvislosti se socializací byla celá rodina násilně vystěhována. Antonín Vojáček byl kvůli odporu ke vstupu do družstva odsouzen za neplnění dodávek a za nesouhlas s režimem na tři roky nepodmíněně a vysoké peněžité pokutě, a jeho manželka se čtyřmi dětmi musela odejít k bratrovi na Slovensko.  Až v roce 1990 byl Antonín Vojáček rehabilitován a rodina Vojáčkova uplatnila restituční nároky.

stromstromstrom

Pohled na Hostišovou v roce 1930, památný dub v pozadí

Přejato z knihy Památné stromy Zlínského kraje, Magdaléna Šnajdarová a kolektiv, 2010