Drobečková navigace

Úvodní stránka > Spolky a kluby > T.O. Údolí děsu

T.O. Údolí děsu

Tichá noc zavalila spící kraj.                                                                                                                Vzadu za lesem se ukázal                                                                                                             vycházející měsíc.                                                                                                                                 Čekali, až vyjde celý.                                                                                                                              Vyšel.                                                                                                                                                                 Byl jasný, veliký a strašidelný.

 

Kdo by neznal povídky Jacka Londona, rodokapsy Boba Hurikána nebo romány Karla Maye. Čiší z nich touha po svobodě, romantice, dobrodružství.

Hostišovští hoši, obklopeni lesy s hlubokými hvozdy, hledali útočiště, kde by mohli trávit svůj volný čas uprostřed přírody. Na začátku byli dva. Tonda "Vous" Zapletal a Jarek "Jack" Janík. V předvečer v neděli 23. 7. 1972 šli přes Trnovec a tehdy napadlo Jarka, že postaví srub. Jako místo bylo vybráno dějiště tehdy indiánských  her - pod "Medvědí skálou" na Holém kopci. Ovšem toto místo bylo myslivci zavrženo a nakonec vybráno místečko u potoka "Na skleném zámku". Stavba byla zahájena 29. 7. 1972. Jak srub rostl, přicházeli další členové: Jiří "Ringo" Pospíšil, Květek a Josef Šestákovi, Vašek "Ben" Zapletal a Karel "Jim" Velísek.

Nedlouho po započetí stavby se o srubu dozvěděl hajný. Myslivci ale srub podrželi jako seník, a proto byla taky navržena sedlová střecha. 13. 12. 1972 na Slezině spolu s kamarády z T.O. Netopýr byl navržen název T.O. Údolí děsu (původně T.O. Sova) a také navržena domovenka a vlajka. V neděli 15. 4. 1973 byl srub skoro hotov a toho dne na Slezině byl také zvolen první šerif "Vous".

Čas ubíhal, kluci jezdili na vandry po vlastech českých, zvelebovali osadu i okolí. Někteří členové přicházeli, jiní odcházeli. Za vlády nového šerifa Mirka "Řemoše" Zapletala několikrát zaplály posvátné ohně při příležitosti Vítání jara, první v roce 1979. Před odjezdem "Řemoša" do Ameriky (na pátém Vítání jara 5. 5. 1984) převzal šerifa Pavel "Pája" Konečný, který už se v té době toulal po zemích českých s Doubravskou osadou T.O. Green valey. Naše osada žila trampským životem naplno a to byly také roky, kdy naposledy zahořely na kempu T.O. Údolí děsu slavnostní ohně.

Ukázalo se, že stávající poloha chajdy u potoka je sice romantická, ale každá jarní voda nebo bouřka rozebrala překrytí potoka a kompletně chajdu vypláchla. Jednu podzimní neděli ráno roku 1987 po sobotní slezině zbyli ve srubu  jen dva - Hugo a Pája. Tehdy byla vyslovena myšlenka přestěhovat srub. Místo bylo vybráno do týdne, do zimy stála kostra a rok na to jsme se poprvé ohřáli v novém srubu. Bylo to 16. 12. 1988. Na tomto slavnostním otevření nové chajdy se ujal funkce šerifa Radek "Ráďa" Pospíšil. Za jeho vlády se chajda dodělala včetně krbu a také se na počest otevření chajdy konalo několik "vepřožraní".

Po Ráďově odchodu do Ameriky v roce 1991 obsadil uvolněné šerifské křeslo Jiří "Pinďa" Zámorský. Od té doby se trampský život osady omezuje na každoroční účasti na potlachu našich kamarádů na osadě Netopýr. Čas od času si s Netopýry také někam vyjedeme za ostatními kamarády.

Přes rok chystáme dřevo na zimu, postavili jsme kůlničku na dřívi a věnujeme se údržbě srubu a jeho okolí. Mimo různých posezení se pravidelně scházíme při změně času na jaře, na podzim, na Štěpána a věříme, že někdy na jaře Slavnostní oheň potlachu znovu zaplane....

 

 

 

Obec Hostišová